Ohlohlody #2

16. června 2015 v 17:48 | Vera |  deník
Psychická labilita se vskutku nepočítá je-li započtena rodová debilita. Při tomto zákroku vpravíme do mozku myslící pomůcku Homerovu pastelu.




Na náměstí plném duší. Sám. Ten pocit v srdci to jak buší. Mám.

Mluv na mě. Křič na mě. Snaž se. Ubližuj. Pomáhej. Mysli si. Ptej se. Vyčítej. Pros. Utíkej. Objímej. Drž. Nepouštěj. Ujišťuj. Nevzdávej se. Vydrž. Zkoušej. Přemýšlej. Bojuj. Boj se. Plač. Rozesmívej. Mlať mě. Ale nevěř tomu, že mě přesvědčíš, abych to brala jinak.

Život je jen pomalé umírání.

Na začátku jsme byli všichni nepopsaným listem. To kým jsme teď je pouhý výsledek námi popsaných stránek. A že sem tam inkoust ukápl? Žádný učený z nebe nespadl, chybovat je lidské.. Je jen na nás jestli chyby budeme stále dokola opakovat a nikdy se nehneme z místa nebo se z nich poučíme a začneme psát novou kapitolu.

Pokud to tak cítím, vezmu si Tě do nebe. Pokud jsi mi milý, stáhnu si Tě do pekla. Pokud se do Tebe zamiluju, dám Ti ráj na zemi. Ale pokud mě využíváš, ubližuješ a lžeš mi.. ukážu Ti, že ďábel nikdy nespí..
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.