Minuta od šílenosti

14. června 2015 v 17:58 | A.C. |  básničky
Do srdce zabodnutá dýka
nemáš i když od Tebe neutíká
falešný úsměv vzal nohy na ramena
srdce prý napoví, když ústa jsou němá

Ať jsi kdekoliv, víš, že jsi sám
neznal bys bolesti, nebylo by ran
doufáš a křičíš, bojíš se, padáš
víš, že Tě ničí, přesto nevzdáváš



Umíráš i když to srdce v Tobě bije
jenže to srdce už dávno není Tvoje
Někdo s ním nechtěně hraje si
Touha Tě nutí se posléze oběsit

Pláčeš i když slyšíš smích
tolik nocí bezesných
přemýšlíš, toužíš, chceš, ale nemůžeš
i když máš oporu, nikdo nic nezmůže



Krvácíš a nikdo nehojí Tvé rány
marně šeptáš do ticha svá přání
v každém úsměvu je milion slz
šípy zoufalství Tebou prochází skrz

Nechceš vidět a přesto musíš
nechala tělo, ukradla duši
a ty se klepeš ve spárech nicotnosti
sto roků od lásky, minuta k šílenosti
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.